Centroprojekt

Projektová a inženýrská organizace Centroprojekt navázala na tradici projektové a stavební kanceláře firmy Baťa po jejím znárodnění. Byla zaměřena na výstavbu závodů spotřebního průmyslu, především kožedělného, obuvnického, textilního, strojírenského, sklářského a keramického a měla celostátní i mezinárodní působnost. Úzce zde byla propojena práce skupin specialistů, orientujících se na jednotlivé oblasti problematiky při výstavbě, což umožňovalo komplexní přístup a spolupráci s architektem.

Akademický architekt Zdeněk Plesník spojil podstatnou část života s prací pro Centroprojekt. Pro svoji mateřskou firmu navrhl ve spolupráci s architekty Karlem Krčmářem, Ivanem Přikrylem a Oldřichem Šlesingerem administrativní budovu u Kudlovské přehrady blízko centra města. Plesník koncipoval sídlo tohoto významného projekčního ústavu jako kubus se zavěšenou fasádou. Sedmipodlažní objekt čtvercového půdorysu o rozměru stran 72 x 72 m má v centrální části vnitřní atrium. Nosná konstrukce je z ocelových sloupů v modulové síti 6 x 6 m se zvedanými stropy. Předsazená prosklená fasáda, která celý objekt sjednocuje, je z boletických panelů modré barvy. Poslední podlaží ze všech stran ustupuje, je kryto plochou střechou a bylo řešeno až později jako nástavba. Akcentem se stal centrální hlavní vstup situovaný ze severní strany v ose objektu. Je zvýrazněn zapuštěným závětřím, předsazeným schodištěm a vysunutou deskou nadstřešení, která je po bocích nesena dvojicí sloupů.

Budova s velkoprostorovými kancelářemi měla čtyři téměř shodné etáž s projekčními pracovišti, ve třetím nadzemním podlaží byla administrativa a společenské prostory, kinosál, jídelna s bufetem, knihovna a čítárna, zasedací a jednací místnosti, součásti budovy byly také prostory pro tiskárnu, kopírovací centrum, fotooddělení, propagaci, knihárnu, archiv, laboratoře, dílny, garáže a další technické provozy. Interiéry navrhla architektka Eva Bánovská a byly doplněny uměleckými díly. Jednotnou kompozici vstupního prostoru do kanceláří tvořil nízký reliéf břidličného obkladu a konstruktivní plastika od Antonína Gajduška (1968) a skleněná leptaná vitráž "Projekty" od Jana Gajdoše a Oldřicha Šlesingera (1975).

Budova Centroprojektu se stala také významným městotvorným prvkem, zdařile urbanisticky začleněným do blízkosti centra mezi Kolektivní dům a přehradní nádrž, v níž se odráží její silueta. V těsném sousedství samostatně stojícího objektu byla v letech 1997–1999 přistavěna budova pojišťovny Kooperativa a sportovní areál od architekta Jiřího Záhořáka. V 90. letech minulého století byla provedena úprava vstupní haly a recepce a nevhodný podhled v patře, který zasahuje i do uměleckého díla. Budova stále slouží potřebám dnes již transformované firmy Centroprojekt i jako kancelářské prostory jiným komerčním subjektům. Objekt je od roku 1990 chráněn jako součást zlínské památkové zóny.