Obytná čtvrť Fabiánka

Ubytovací politika firmy Baťa se programově rozvíjela od 20. let minulého století, kdy v rychlém sledu vznikají obytné čtvrti Letná, Zálešná, Podvesná, později Díly a Lesní čtvrť. Dobově komfortním ubytováním si firma zajišťuje loajalitu zaměstnanců i motivaci k většímu pracovnímu výkonu. I přes velkou podobnost jednoduchých kostek umístěných v zeleni existují v rámci základních typů – jednodomek, dvojdomek, čtyřdomek – rozdíly vycházející z technologického vývoje firemního ubytování i ze statutu obyvatel žijících v domku (např. jednodomky pro učitele, lékaře; dvojdomky typ 1928, typ 1933 atd.). 

 

Příkladem pozdější výstavby je menší kolonie domků na Kudlově. Je situována na východním svahu v protilehlé poloze k filmovým ateliérům postaveným souběžně v roce 1937. Pozemky jsou propojeny obvodovou komunikací, která je navázaná na příjezdovou cestu k ateliérům. Kompozice zástavby respektuje přírodní podmínky dané blízkostí lesa i svažitost terénu. Název „Fabiánka“ je nejspíše rozvinutím zkratky FAB – Filmové ateliéry Baťa. 

 

V první etapě zde vyrostla skupina šesti domů: tři dvojdomky, dva jednodomky a rodinný dům pro Ladislava Koldu. Bydleli zde nejdůležitější osobnosti, které stály u zrodu a rozvoje zlínského filmového studia – například filmový technik Raimund Sysala, režisér, výtvarník a animátor Karel Zeman, filmový producent Ladislav Kolda, hudební skladatel Palkovský, filmový pracovník Emil Poupera, střihač Zdeněk Stehlík, režisér dokumentárních filmů a pedagog Jaroslav Novotný nebo hudební skladatel Zdeněk Liška.

 

Autorem projektu na jednodomek nazvaný U filmových ateliérů je architekt Vladimír Karfík, který navrhl také budovu ateliéru. Částečně podsklepený dům měl v přízemí kuchyň, samostatnou spíž, malý pokoj pro služku, toaletu s šatnou a obývací pokoj. Z něj vede jednoramenné, v přízemí zalomené schodiště do patra, kde jsou ložnice dětí a rodičů, koupelna a také kabinet (pracovna), z chodby je přístupná terasa. Tento typ nabízel i garáž na auto pro rychlou komunikaci s centrem Zlína. 

 

Kromě prostorového komfortu je zde netypické použití čtyřdílných oken, která umožňují lepší prosvětlení velkých místností. Vícedílná (čtyř- až šestidílná) okna i pohodlnější zalomená schodiště s mezipodestou byla použita už na vzorových domech realizovaných v rámci mezinárodní architektonické soutěže na rodinný dům v roce 1935 ve čtvrti U Lomu. Zvětšením okenních otvorů se řešil problém nedostatečného oslunění interiéru, na který si obyvatelé stěžovali u raných typů firemních domů. Úpravou schodiště zase vzniká v obytném prostoru více místa a přechod do patra je plynulejší.

 

Samostatně stojící rodinný dům byl projektován přímo pro filmového producenta Ladislava Koldu. Tento rodinný dům má nejpříznivější prostorové řešení. V přízemí se nachází obývací pokoj nezvykle propojený s jídelnou (předěl byl řešen pouze závěsem), čímž vzniká velkorysý prostor prosvícený čtyřmi okny. V přízemí byla k dispozici kuchyně, pokoj pro služku, spíž a koupelna. Dvouramenným schodištěm se z haly stoupá do patra, kde bylo možné využít dvě ložnice, pokoj pro hosta a koupelnu. Ze schodiště je výstup také na terasu nad garáží.

 

První etapu výstavby na Fabiánce doplňují tři dvojdomky náležející k typu 1934. Svým standardem se neodlišují od ostatních dvojdomků pro dvě rodiny, kde se v přízemí nachází obývací pokoj s kuchyní a koupelnou, v patře potom dvě ložnice. Dispozičně však došlo k přesunutí schodiště ze středu k obvodové stěně. Exteriér domu charakterizuje betonová římsa. U konstrukčního řešení se namísto dřevěných stěn používají vyzdívané příčky. Pro zlepšení tepelných podmínek jsou v obvodových stěnách uplatněny plné i duté cihly.

 

Nová čtvrť se měla rozrůst o další firemní domky. V projektových plánech najdeme návrh dvou ulic. K realizaci však již nedošlo a po roce 1948 ustupují rodinné domy výstavbě velkokapacitního nájemního domu, družstevních bytovek, několika individuálně řešených rodinných domů a později paneláků. Osobnosti žijící na Fabiánce patřily k prominentním zaměstnancům, o které firma Baťa stála a byla ochotna zajistit jim adekvátní komfortní ubytování. Své postavení si velká většina obyvatel dokázala obhájit i po znárodnění Československého filmu. 

 

Už od 60. let se domy zvětšují o nové garáže, pracovny a objevují se další neregulované změny oproti původnímu vzhledu. K nejzachovalejším objektům patří rodinný dům Ladislava Koldy. I přes značné úpravy v podobě přístaveb, změny materiálů, zateplení jsou původní hmoty domů provedených v první etapě na Fabiánce dodnes rozpoznatelné. Čtvrť je i v současnosti oblíbenou rezidenční lokalitou a domy stále slouží dřívějšímu účelu.  

 

 

LŠ