Obytná čtvrť Fabiánka
Datace
1936–1941
Architekt/ka
Vladimír Karfík
Stavitel
Stavební oddělení firmy Baťa
Stezka
Kudlov, moravský Hollywood
Kód
Z9
Adresa
Fabiánka I 177, 178, 179, 180, Zlín
MHD
MHD: Filmové ateliéry (BUS 31)
GPS
49.2021661N, 17.6669008E
49.2021431N, 17.6664597E
49.2019067N, 17.6667697E
49.2019097N, 17.6664156E
49.2021431N, 17.6664597E
49.2019067N, 17.6667697E
49.2019097N, 17.6664156E
Audionahrávka
Audio nelze přehrát
Litujeme, ale váš prohlížeč nepodporuje přehrávání.
Ubytovací politika firmy Baťa se programově rozvíjela od 20. let minulého století, kdy v rychlém sledu vznikají obytné čtvrti Letná, Zálešná, Podvesná, později Díly a Lesní čtvrť. Dobově komfortním ubytováním si firma zajišťuje loajalitu zaměstnanců i motivaci k většímu pracovnímu výkonu. I přes velkou podobnost jednoduchých kostek umístěných v zeleni existují v rámci základních typů – jednodomek, dvojdomek, čtyřdomek – rozdíly vycházející z technologického vývoje firemního ubytování i ze statutu obyvatel žijících v domku (např. jednodomky pro učitele, lékaře; dvojdomky typ 1928, typ 1933 atd.).
Příkladem pozdější výstavby je menší kolonie domků na Kudlově. Je situována na východním svahu v protilehlé poloze k filmovým ateliérům postaveným souběžně v roce 1937. Pozemky jsou propojeny obvodovou komunikací, která je navázaná na příjezdovou cestu k ateliérům. Kompozice zástavby respektuje přírodní podmínky dané blízkostí lesa i svažitost terénu. Název „Fabiánka“ je nejspíše rozvinutím zkratky FAB – Filmové ateliéry Baťa.
V první etapě zde vyrostla skupina šesti domů: tři dvojdomky, dva jednodomky a rodinný dům pro Ladislava Koldu. Bydleli zde nejdůležitější osobnosti, které stály u zrodu a rozvoje zlínského filmového studia – například filmový technik Raimund Sysala, režisér, výtvarník a animátor Karel Zeman, filmový producent Ladislav Kolda, hudební skladatel Palkovský, filmový pracovník Emil Poupera, střihač Zdeněk Stehlík, režisér dokumentárních filmů a pedagog Jaroslav Novotný nebo hudební skladatel Zdeněk Liška.
Autorem projektu na jednodomek nazvaný U filmových ateliérů je architekt Vladimír Karfík, který navrhl také budovu ateliéru. Částečně podsklepený dům měl v přízemí kuchyň, samostatnou spíž, malý pokoj pro služku, toaletu s šatnou a obývací pokoj. Z něj vede jednoramenné, v přízemí zalomené schodiště do patra, kde jsou ložnice dětí a rodičů, koupelna a také kabinet (pracovna), z chodby je přístupná terasa. Tento typ nabízel i garáž na auto pro rychlou komunikaci s centrem Zlína.
Kromě prostorového komfortu je zde netypické použití čtyřdílných oken, která umožňují lepší prosvětlení velkých místností. Vícedílná (čtyř- až šestidílná) okna i pohodlnější zalomená schodiště s mezipodestou byla použita už na vzorových domech realizovaných v rámci mezinárodní architektonické soutěže na rodinný dům v roce 1935 ve čtvrti U Lomu. Zvětšením okenních otvorů se řešil problém nedostatečného oslunění interiéru, na který si obyvatelé stěžovali u raných typů firemních domů. Úpravou schodiště zase vzniká v obytném prostoru více místa a přechod do patra je plynulejší.
Samostatně stojící rodinný dům byl projektován přímo pro filmového producenta Ladislava Koldu. Tento rodinný dům má nejpříznivější prostorové řešení. V přízemí se nachází obývací pokoj nezvykle propojený s jídelnou (předěl byl řešen pouze závěsem), čímž vzniká velkorysý prostor prosvícený čtyřmi okny. V přízemí byla k dispozici kuchyně, pokoj pro služku, spíž a koupelna. Dvouramenným schodištěm se z haly stoupá do patra, kde bylo možné využít dvě ložnice, pokoj pro hosta a koupelnu. Ze schodiště je výstup také na terasu nad garáží.
První etapu výstavby na Fabiánce doplňují tři dvojdomky náležející k typu 1934. Svým standardem se neodlišují od ostatních dvojdomků pro dvě rodiny, kde se v přízemí nachází obývací pokoj s kuchyní a koupelnou, v patře potom dvě ložnice. Dispozičně však došlo k přesunutí schodiště ze středu k obvodové stěně. Exteriér domu charakterizuje betonová římsa. U konstrukčního řešení se namísto dřevěných stěn používají vyzdívané příčky. Pro zlepšení tepelných podmínek jsou v obvodových stěnách uplatněny plné i duté cihly.
Nová čtvrť se měla rozrůst o další firemní domky. V projektových plánech najdeme návrh dvou ulic. K realizaci však již nedošlo a po roce 1948 ustupují rodinné domy výstavbě velkokapacitního nájemního domu, družstevních bytovek, několika individuálně řešených rodinných domů a později paneláků. Osobnosti žijící na Fabiánce patřily k prominentním zaměstnancům, o které firma Baťa stála a byla ochotna zajistit jim adekvátní komfortní ubytování. Své postavení si velká většina obyvatel dokázala obhájit i po znárodnění Československého filmu.
Už od 60. let se domy zvětšují o nové garáže, pracovny a objevují se další neregulované změny oproti původnímu vzhledu. K nejzachovalejším objektům patří rodinný dům Ladislava Koldy. I přes značné úpravy v podobě přístaveb, změny materiálů, zateplení jsou původní hmoty domů provedených v první etapě na Fabiánce dodnes rozpoznatelné. Čtvrť je i v současnosti oblíbenou rezidenční lokalitou a domy stále slouží dřívějšímu účelu.
LŠ