en

Filmový ateliér na Kudlově

Datace 1935–1936
Architekt/ka Vladimír Karfík
Kód Z9
Adresa Filmová 174, Zlín
MHD MHD: Filmové ateliéry, točna (BUS 31) Filmové ateliéry (BUS 31)
GPS 49.2006619N, 17.6709372E
Audionahrávka

První filmový ateliér byl vybudován v nezastavěné části Kudlova, malé obce vzdálené od Zlína přibližně 2,5 km. Až do vzniku tzv. Velkého Zlína v roce 1938 byl Kudlov samostatnou obcí se starší zástavbou a přilehlými pozemky, které sloužily téměř výhradně hospodářským účelům. Právě zde v kopcovitém terénu uprostřed lesů a luk našli filmaři ideální tiché místo pro natáčení a zpracování filmů. 
Nová budova měla rozvíjet propagační a filmové ambice firmy Baťa, reprezentované už osobností Jana Antonína Bati. O důležitosti filmového ateliéru svědčí nejen špičkové vybavení ze zahraničí, ale také rychlost, s jakou byla budova zrealizována – za necelých devět měsíců (od září 1935 do začátku června 1936). 
Dalším faktorem je skutečnost, že autorem návrhu byl Vladimír Karfík, vedoucí Stavebního oddělení firmy Baťa. V době projektování měl architekt za sebou již šest let práce pro rychle expandující podnik. Během této doby flexibilně využíval modulový systém 6,15 × 6,15 m pro různé typy staveb – kromě továrních budov se jednalo o hotely, školy nebo kostely. Baťovský systém posloužil dobře i pro budovu filmových ateliérů, kde Karfík také zúročil vlastní zkušenost ze studijní praxe v USA a návštěvy Hollywoodu.  
Budova s rovnou střechou je navržená jako klasický tovární trojtrakt, je osazená ve svahu a částečně podsklepená. Uvnitř je dům rozdělen na část administrativní a samotný ateliér, který prostupuje všemi patry. Toto funkční rozložení se promítá také do řešení fasády, kde je ateliér téměř kompletně vyzděný režnou cihlou, kterou prolamuje skupina menších oken a manipulační vjezd do budovy. Ateliér má rozměr přibližně 18,45 × 12,3 m, uvnitř se nenachází žádné sloupy. Střechu nesou ocelové příhradové nosníky, které zároveň vynášejí lávky se zábradlím pro technické zajištění a osvětlení filmu ve výšce 9 metrů. Natáčecí prostor osvětlovalo celkem 25 žárovkových a 5 uhlíkových reflektorů. Z akustických důvodů jsou stěny i strop obložené heraklitovými panely.
Ateliér výškově mírně převyšuje administrativní část, která je členěna železobetonovými sloupy kruhového průřezu s cihelnou vyzdívkou. V každém modulu je osazena čtveřice čtyřdílných oken, v oblasti schodiště je tento rastr změněn na kombinaci dvou- a čtyřčlenných oken. Budovu lemuje subtilní střešní římsa. Hlavní vchod je situován na jižní stranu, dvoukřídlé dveře vedou do prostorné haly, která slučuje kancelářské prostory s manipulačními, úzkou izolační chodbou je spojen administrativní prostor s ateliérem. 
Na okraji modulu se nachází dvouramenné schodiště pro pohyb mezi patry. V první etáži jsou umístěny šatny herců, hereček a komparsu, dále umývárny a promítací místnost na přehrávání rozpracovaných filmů. Druhé poschodí slouží k úschově dokumentárního filmového materiálu, nalézaly se tu střižny a pracovny pro montování filmů, místnost pro kopírování filmů a také betonový archiv. Suterén funguje jako sklad materiálu pro filmové stavby (kulisy, nábytek, stolárna, atd.). Vedle toho jsou zde přístupné laboratorní místnosti pro zpracování filmového materiálu. Dispozice každého patra byla odlišná a plně využívala možnosti skeletového systému 6,15 × 6,15 m.
Objekt filmového ateliéru kapacitně brzy přestal stačit, a tak už v průběhu 40. let přibyly v okolí provizorní přízemní budovy i objekt trafostanice. V roce 1944 propukl v ateliéru požár, při kterém byl zničen archiv, střižna a kopírna v druhém podlaží, o rok později byl objekt při osvobozování poničen minami. Přesto zde byl brzy obnoven provoz a filmový areál se v průběhu druhé poloviny 20. století rozšířil o objekt laboratoří a dalších provozů.  
V budově nesměly být umístěny žádné bytové jednotky, proto byl souběžně s výstavbou ateliéru zřízen standardní firemní dvojdomek jen několik desítek metrů od něj. V prvních letech zde žili elektromechanik Emil Poupera a truhlář Karel Paták. Po vzniku Fabiánky, nové čtvrti určené pro zaměstnance ateliérů, byl původní domek zbourán. V současné době patří budova filmového ateliéru soukromému vlastníkovi a stále slouží dřívějšímu účelu, poslední film se zde natáčel v roce 2018. Bývalý vchod byl přesunut a k budově je na jižní fasádě připojen nový objekt.
 
 
LŠ