en

Krematorium

Datace 1975–1978
Architekt/ka Jiří Čančík
Kód Z8
Adresa Filmová 412, Zlín
MHD MHD: Lesní hřbitov (BUS 31)
GPS 49.2013686N, 17.6622831E
Audionahrávka

Komplex krematoria v areálu zlínského Lesního hřbitova je nejvýraznější realizací architekta Jiřího Čančíka se závažným ideovým obsahem. Hřbitov je situován jižně od centra města v městské části Kudlov. Byl založen v roce 1932 Tomášem Baťou podle projektu významného zlínského meziválečného architekta Františka Lýdie Gahury. Již v roce 1959 proběhlo první jednání o nutnosti zřídit v Gottwaldově krematorium a bylo rozhodnuto o postupném získávání podkladů a zahájení projekčních prací. K realizaci byl vybrán návrh architekta Jiřího Čančíka, zaměstnance místního Stavoprojektu. Komplex zahrnuje vstupní objekt a budovu krematoria s obřadní síní a provozní částí. Je na svou dobu řešen naprosto netradičně a moderně. Stavba byla zahájena po řadě jednání v dubnu 1975 a dokončena v září 1977, kolaudační rozhodnutí získala 14. dubna 1978. 
Oba objekty jsou umístěny v severozápadní části hřbitova u hlavního vchodu před a za hřbitovní zdí a byly navrženy jako přízemní. Hlavní budova krematoria má v provozně technologické části suterén. Vodorovné nosné konstrukce jsou železobetonové. Obřadní síň s plochou 920 m2 je zastřešena opláštěnou ocelovou příhradovou konstrukcí (systém GYRO) přesahující její půdorys. Většinu pláště smuteční síně tvoří sklo. Tři prosklené stěny propojují interiér a exteriér a umožňují vizuální kontakt s okolní zelení. Toto působivé řešení s otevřeným prostorem navozuje atmosféru tiché meditace o návratu člověka k přírodě a splynutí s ní, uklidňuje emoce a pomáhá vyrovnání se se smutnou událostí. 
Komorně laděný interiér obřadní síně umocňuje originálně řešené zařízení pro posuv rakve se šikmým odjezdem za reliéfní stěnu z křišťálového skla s názvem Strom života od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Vedle pietní obřadní síně s hudebním studiem a galerií pro hudebníky má tato část vstupní prostor, čekárnu pro nejbližší pozůstalé, druhou pro ostatní smuteční hosty a zasklený výstav. Interiér je doplněn tapisérií Kontinuita života (Naděje) od Vlasty Čančíkové. Na obřadní síň na severní straně přímo navazuje provozní budova. V této části je žároviště se dvěma kremačními plynovými pecemi, spalovna pro likvidaci květinových darů, kotelna, chladicí boxy, kancelář dispečinku krematoria, šatny zaměstnanců, místnost pro personál a technický vjezd.
Jako součást komplexu krematoria byl v rámci urbanistické struktury navržen samostatný, původně jednopodlažní vstupní objekt před hřbitovní bránou, kam architekt Čančík umístil správu krematoria, květinovou síň, veřejné toalety, technický dvůr a parkoviště. Prostorové uspořádání stavby obdélníkového půdorysu bylo přizpůsobeno požadovanému účelu. Hlavní průčelí mělo krytý ochoz se sloupovím. Stejně jako u budovy krematoria bylo použito kombinace obkladu z keramických desek, hořického pískovce a skleněných stěn s hliníkovými profily. Na rozdíl od obřadní síně a s ní souvisejícího technického provozu byl vstupní objekt v roce 1994 přestavěn a v patrové nadstavbě přibyly byty.
Investorem výstavby byl Okresní národní výbor Gottwaldov, generálním projektantem Stavoprojekt Gottwaldov, generálním dodavatelem národní podnik Průmyslové stavby Gottwaldov a vedoucím stavby inženýr Petr Pinkava. Náklady na stavbu činily 15 600 000 Kčs. Město získalo realizací Čančíkova návrhu moderní krematorium, které dodnes slouží bez podstatných změn a stavebních zásahů. 

 

LH