Rodinný domek (vila) Libuše a JUDr. Hugo Försterových

Právník a první notář Hugo Förster patřil k vysoce postaveným osobnostem meziválečného Zlína. Pro firmu Baťa připravoval smlouvy a dokumenty vyžadující notářské potvrzení. Byl také aktivní ve veřejném životě, působil jako setník důstojnického sboru Národní gardy, ve vedoucích funkcích výboru Aeroklubu nebo v Klubu československých turistů ve Zlíně.

V letech 1933 až 1934 si nechal Hugo Förster se svou manželkou Libuší postavit reprezentativní rodinnou vilu v moderním funkcionalistickém stylu s dobově populárním nautickým tvaroslovím. Dům stojí ve čtvrti Lazy, nedaleko (bývalého) hřbitova, v oblasti, která procházela od počátku 30. let velkou proměnou. Nově se například upravovaly silnice, v blízkosti fungovala městská skládka. Z okrajové části města se Lazy staly další čtvrtí dodržující koncept zahradního města. V její blízkosti se nachází například rodinné domy stavebního družstva Podřevnicko architekta Miroslava Lorence, vily a nájemní domy zde stavěl i Viktor Jandásek nebo začínající Zdeněk Plesník.

Dvoupodlažní dům s hladkou bílou fasádou je orientovaný delší stranou do ulice, stojí v mírně svažitém terénu uprostřed (dříve) rozlehlé zahrady. Na dynamicky řešené fasádě se v nepravidelných kompozicích kombinují pásy menších čtvercových oken s většími dvoj- a trojdílnými okny, která jsou v prvním patře rohová. Vstup do budovy uvozuje pergola. Expresivnější výraz má potom fasáda orientovaná do zahrady, kde se objevuje množství geometrických tvarů a zakřivení. Zakončení východní části domu je zaoblené a převyšuje zbytek objektu. Vystupující terasa s balkony je opatřena subtilním zábradlím.

Vnitřní členění domu odpovídá standardům kladeným na pohodlný život rodiny využívající servis služebných. Společné prostory v západní části tvoří velkorysá hala se schodištěm do patra a hlavní obytný pokoj. Ten se dal oddělit posuvnými prosklenými dveřmi a navazoval na něj vstup do zimní zahrady. Do východní části byla umístěna kuchyň s pokojíkem a zázemím pro služku a garáž. Obslužný prostor je propojený točitým schodištěm se sušárnou a prádelnou v patře. Do patra architekt situoval i soukromé prostory rodiny. Vedle pokoje rodičů a dcery také pokoj pro hosta. Na ložnici rodičů navazovala šatna s koupelnou a možným výstupem na terasu. Interiér společenských místností byl na rozdíl od jinak moderně koncipovanému domu vybaven historickým nábytkem, soukromé místnosti disponovaly vestavěným nábytkem. Velkoryse pojatá byla i zahrada s půlkruhovým bazénem.

V padesátých letech byla vila rozdělena do tří bytových jednotek. Postupně došlo k dílčím stavebním úpravám, byla provedena nová břízolitová fasáda a vyměněna okna. Mnohé z originálních detailů včetně zábradlí na terase a bazénu zůstaly dodnes zachovány.

LŠ