Hynek Adamec

Architekt Hynek Adamec patřil spolu se stavitelem Bohumírem Kulou a architekty Miroslavem Drofou a Jiřím Voženílkem mezi odborníky, kteří se systematicky věnovali otázkám výroby prefabrikátů a jejich využití již v meziválečném období u firmy Baťa a pokračovali v tomto směru i po roce 1945.

Hynek Adamec se narodil 13. července 1910 v Rokytnici v okrese Přerov. Absolvoval průmyslovou stavitelskou školu a Českou vysokou školu technickou v Brně. V letech 1931–1932 pracuje v ateliéru svého profesora Emila Králíka v Brně. Od roku 1933 je zaměstnán jako stavební dozor na stavbě Masarykovy léčebny Domu útěchy v Brně (dnes Masarykův onkologický ústav) navržené architekty Vladimírem Fischerem a Bedřichem Rozehnalem.

Poté v roce 1934 nastupuje do Stavebního oddělení firmy Baťa. Přišel tehdy do Zlína s početnou skupinou architektů a podílel se na řadě firemních výzkumných projektů. V roce 1935 byl vyslán do jednoho ze zahraničních průmyslových satelitů firmy Baťa v Tillbury u Londýna. Během svého tamního pobytu v letech 1935–1938 absolvoval Britský královský institut architektury (Royal Institute of British Architects). V Londýně se také oženil s Marií Išovou. Po návratu z Anglie navazuje na svoji práci u firmy Baťa i ve zlínském Výzkumném ústavu montovaných staveb.

V roce 1939 byly podle jeho návrhu postaveny malé jednobytové domky ve Zlíně pod Burešovem, označené jako typ Adamec. V letech 1946–1947 byl oficiálně veden jako úředník v Praze, ale pracoval i nadále ve Zlíně. Od 1. července 1947 je evidován opět ve Zlíně. Po únoru 1948 Adamec pracoval ve studijní kanceláři pro montované stavby ve Stavosvitu (později Stavoprojekt).

Výsledky teoretické i praktické přípravy montovaných konstrukcí a celých domků byly poprvé ve Zlíně představeny v roce 1943 na Štefánikově třídě, kde byly montážním způsobem zkušebně postaveny tři dvojdomky. Architekt Adamec zde čerpal nejen z firemních pokusů, ale také navázal na zkušenosti s vývojem těchto typů domů v zahraničí. Dalších šest montovaných dvojdomků bylo realizováno podle návrhů vypracovaných pracovní skupinou pod vedením Bohumíra Kuly a Hynka Adamce v roce 1946 v Lesní čtvrti.

Ve stejném roce se přešlo z pokusného stadia k sériové výstavbě montovaných domků. I přesto, že k většímu rozšíření těchto typů nakonec nedošlo, uplatnily se znalosti a zkušenosti s prvními pokusnými domky při vývoji a realizaci prvních celopanelových staveb. V roce 1951 dokončil architekt tříetážový montovaný dům na Podvesné IV, v roce 1953 s Bohumírem Kulou montovaný bytový dům „G 40“ na Benešově nábřeží a v roce 1957 na témže nábřeží rohový dům „G 55“. Přesto, že panelové domy navržené v Gottwaldově ještě nebyly dokonale propracované, kvůli akutní potřebě rychlé poválečné obnovy bydlení se velmi rychle masově rozšířily po celé republice.

V roce 1957 navrhl Adamec v duchu socialistického realismu (tzv. sorely) budovu ČSAD na třídě Tomáše Bati v sousedství polikliniky. Tak jako Miroslavu Drofovi při stavbě polikliniky, se i Adamcovi podařilo tento požadovaný architektonický styl poměrně zdařile skloubit s tradičními prvky cihlové architektury.

Zemřel 21. listopadu 1960.