František Rozhon

Architekt František Rozhon navštěvoval mezi lety 1941 a 1944 odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí, odtud pokračoval na pražskou Uměleckoprůmyslovou školu (dnešní UMPRUM), kde studoval u architekta Adolfa Benše. Po válce se připojil k početné skupině architektů, kteří přišli do Gottwaldova a spojili svoji profesní dráhu s národním podnikem Stavoprojekt. 

S Eduardem Stašou a Adolfem Zikmundem se hned v roce 1951 zúčastnil soutěže na budovu krajského národního výboru v Gottwaldově, se svým bývalým učitelem Adolfem Benšem a Jaroslavem Kadlecem v roce 1956 soutěže na kulturní dům (mezisvazový klub ROH) v Gottwaldově. 

Z roku 1957 pochází prováděcí projekt nazvaný Typové podklady všeobecně vzdělávacích středních škol 8, 13, 17 třídních, s návrhy nových typů škol, které měly být o 35 až 52 % levnější než dobově využívaný typ Studijního typizačního ústavu. Projekt byl řešen v rámci Státního projektového ústavu pro výstavbu měst a vesnic v Gottwaldově. Učební pavilony byly propojené spojovacími pergolami, celý areál mohly doplnit kromě venkovních sportovišť také budovy stravování, tělovýchovy a bytů zaměstnanců. Ač byl návrh schválen, nebyla zatím dohledána žádná realizace. Spoluautory tohoto návrhu byli kolegové ze Stavoprojektu architekti Adolf Zikmund a Milan Svoboda. 

Rozhon se zúčastnil mnoha dalších soutěží vypsaných na zadání mimo město Gottwaldov – na ideové řešení pražského malešického území (1956, první odměna, s Adolfem Benšem a Stanislavem Semrádem), na dům umění v Piešťanech (1958, čtvrtá odměna, s Adolfem Zikmundem), na kulturní dům KOR v Pardubicích (1959, třetí cena, s Adolfem Zikmundem, Miroslavem Řepou a V. Kučavou) a na divadlo a kulturní dům v Hradci Králové (1961, třetí cena, s Jiřím Gřegorčíkem a Miroslavem Řepou).

Je autorem zemědělsko-technické školy ve Starém Městě u Uherského Hradiště (projekt 1958–1959, výstavba 1959–1962). V ní navázal na předchozí studie škol, když tři hlavní objekty (internát, vlastní budovu školy a budovu speciálních učeben) propojil krytou pergolou a na pozemek umístil ještě dvě budovy bytů zaměstnanců. 

Nejznámější Rozhonovou realizací se stala budova Divadla pracujících (dnes Městské divadlo Zlín). Soutěž, vypsaná v roce 1957 a vyhodnocená v roce 1958, přisoudila první místo Karlu a Miroslavu Řepovým. V gottwaldovském Stavoprojektu však další práce převzal místo Karla Řepy právě František Rozhon. Výstavba trvala od roku 1960 do roku 1967. 

František Rozhon je také spoluautorem podstavce pro sochu Klementa Gottwalda. V roce 1956 vyhrál dohromady se Zdeňkem Kadlecem soutěž na jeho architektonické řešení, autorem samotné sochy byl Zdeněk Krybus. Na tehdejším Rudém náměstí, dnes náměstí T. G. Masaryka, stála socha v letech 1961 až 1990.

Po roce 1969 zastával František Rozhon funkci jednoho z vedoucích ateliérů ve Stavoprojektu, k jeho urbanistickým realizacím v regionu patří sídliště Trávníky v Otrokovicích nebo sídliště v Napajedlích.