en

CENTROPROJEKT, Gottwaldov

CENTROPROJEKT GROUP,  Zlín
 
Sídlo: Štefánikova 167
 
Centroprojekt patří k předním projektovým a inženýrsko-dodavatelským firmám v České republice. Své bohaté odborné zkušenosti společnost získala během téměř sta let historie. Počátky Centroprojektu ve Zlíně spadají do roku 1924, kdy bylo založeno stavební oddělení firmy Baťa a postupně bylo vyčleněno několik složek, mezi nimi i architektonická a projekční. Vznikaly zde plány továrních i veřejných budov, obytných firemních kolonií a jednotlivých typů domů a také projekty pro všechny zahraniční stavební aktivity firmy. Po II. světové válce přešly závody firmy Baťa v Československu do státního vlastnictví. Národní podnik Baťa byl přejmenován na Svit a město Zlín na Gottwaldov. Stavební závod, od roku 1952 samostatný národní podnik s názvem Stavosvit, se podílel na poválečné obnově bývalého Baťova koncernu a na programu výstavby města i regionu. Stal základem nejen pro vznik Stavoprojektu, ale také jedné z největších tuzemských projekčních kanceláří –jeho projekční složka, která měla 450 pracovníků, byla s rozvojem celostátních investičních programů vyčleněna do samostatné organizace Projekční závody lehkého průmyslu, n. p. Gottwaldov. Ta byla později přejmenována na Státní ústav pro projektování závodů lehkého průmyslu. Zaměstnával kolem 700 odborníků, kteří zpracovávali projekty pro nejrůznější typy továren pro lehký průmysl nejen v Československu, ale i pro celý východní blok. Prvním ředitelem se stal architekt Vladimír Kubečka. Jeho sloučením se Státním projektovým ústavem pro projektování dřevařského průmyslu v Praze vznikl v roce 1958 Státní ústav pro projektování závodů spotřebního průmyslu Centroprojekt Gottwaldov. Měl pobočný ústav v Praze a pracoviště i v Jablonci nad Nisou a v Ružomberoku. Podílel se na vypracování typových podkladů pro vícepodlažní monolitické univerzální objekty. Pražské pracoviště bylo v roce 1965 vyčleněno pod názvem Skloprojekt jako samostatná část se zaměřením na sklářský a keramický průmysl. Centroprojekt se specializoval na projektování průmyslových závodů zejména kožedělného a textilního průmyslu a stal se v této oblasti generální projektantem, později pod názvem Centroprojekt, projektová a inženýrská organizace, Gottwaldov. V roce 1968 zaměstnanci Centroprojektu stěhují z továrního areálu do svého nového a dosavadního sídla v tehdejším Gottwaldově. V provozní budově, kterou navrhl jeden z nejvýraznějších architektů Centroprojektu Zdeněk Plesník se spolupracovníky Karlem Krčmářem, Ivanem Přikrylem a Oldřichem Šlesingerem, byly soustředěny všechny útvary. K dalším významným osobnostem této instituce patřili architektky a architekti Miroslav Drofa, Eva Bánovská, Daniela Jungwirthová, Ludvík Jungwirth, Ivan Přikryl, Milan Možný, Pavel Novák, Pavel Hainc, Stanislav Hrazdíra, Zdeněk Chládek, Jiří Záhořák, Jaroslav Habarta aj.
V období let 1970–1989 byla podle projektů zpracovaných v Centroprojektu realizována řada průmyslových i občanských staveb, z nichž mnohé získaly ocenění v různých soutěžích. Patří k nim textilní závody Modeta Jihlava, Fezko Strakonice, Merina Trenčín, Slovena Čadca, centrální sklady obuvi a obuvnických materiálů Exico Partizánske, bavlnářský kombinát v Ružomberku, areál výzkumných ústavů v Liberci, vrchová koželužna hovězin Koželužny Bošany, centrální sklady chemikálií a opravářské provozy Svit Gottwaldov, vlnařský kombinát Mosilana v Brně-Černovicích aj. Od roku 1961 až do prosince roku 1989 vycházel věstník Centroprojektu. Tiskovina byla určena pouze pro vnitřní potřebu, tomu odpovídala také vysoká odbornost publikovaných článků. Dnes je věstník zdrojem řady archivních materiálů.
Společenské a ekonomické změny po roce 1989 přinesly sice klasické tržní prostředí, ale také podstatné omezení investiční výstavby především velkých průmyslových celků. Zásadní útlum v tradičních oblastech spotřebního průmyslu si vyžádal rozšíření aktivit firmy do nových oborů a získávání nových zákazníků.
V 90. letech klesl zájem o projekty průmyslových staveb. Stát firmu prodal v kuponové privatizaci. Řada zaměstnanců si založila soukromé projekční a architektonické kanceláře. V roce 1992 se uskutečnila transformace ze státního podniku na akciovou společnost, která byla v roce 1993 privatizována pod názvem CENTROPROJEKT ZLÍN a.s. I nadále zde zůstali kvalifikovaní a zkušení pracovníci. Postupně se změnila skladba zakázek. Rozvíjela se spolupráce se zahraničními investory a rostl objem občanské výstavby, bytových objektů, administrativních objektů, hypermarketů, distribučních center. Ekologickým stavbám dominuje výstavba a modernizace čistíren odpadních vod a dobudování kanalizačních sítí.
Několik dalších let trvalo, než vrcholový management a zaměstnanci odkoupili v roce 1996  vlastnické podíly investičních fondů a drobných akcionářů. Do rukou zaměstnanců firmy se dostala majoritní část akcií společnosti. Byla založena společnost AM INTERIÉR a.s., zabývající se návrhy a dodávkami interiérů na klíč, s rozhodující účastí Centroprojektu. V anketě pořádané českou agenturou Czech Top 100 (2000) se firma umístila na prvním místě ze všech firem ve stavebním sektoru. v hodnocení nejvíce obdivovaných firem za rok 2000. O rok později vzniká dceřiná společnost se sídlem v brazilském Sao Paulu. Převodem jmění na hlavního akcionáře zaniká CENTROPROJEKT ZLÍN a.s bez likvidace. Nástupnickou společností je CENTROPROJEKT a.s.. Prodejem podílů ve společnosti AM INTERIÉR, a.s. končí přímá účast firmy na podnikání v oblasti interiérů. K rozvíjení aktivit na Slovensku zakládá CENTROPROJEKT a.s. novou společnost CENTROPROJEKT s.r.o. se sídlem v Novém Městě nad Váhem. Centroprojekt rozšiřuje působnost na trzích v Jižní Americe, zakládá dceřinou společnost Centroprojekt Chile se sídlem v hlavním městě Santiagu. V roce 2013 přechází společnost CENTROPROJEKT a.s. na holdingovou strukturu CENTROPROJEKT GROUP a.s., která se zaměřuje především na energetické a vodohospodářské stavby, ale projektuje také supermarkety, banky, akvaparky, bytové domy aj. a zaměřuje se i na zahraničí. Pro Zlín byla v posledních letech významná například rekonstrukce administrativní budovy č. 21 na krajský úřad, spolupráce na revitalizaci 14. a 15. budovy na Baťův institut nebo stavba Kongresového centra.
 
LH