Daniela Jungwirthová

Daniela Jungwirthová patří k významným architektkám zlínského regionu. V roce 1967 absolvovala Stavební fakultu VUT v Brně, obor architektura a stavba měst se specializací na průmyslové stavby. Její tvorbu ovlivnil brněnský funkcionalismus, zejména práce architektů Bohuslava Fuchse a Bedřicha Rozehnala. Po studiu krátce pracovala v závodě TOS Kuřim, ale ještě v 1967 roce přestoupila do gottwaldovského Centroprojektu, kde se věnovala průmyslové výstavbě.

V roce 1992 Centroprojekt po třiceti pěti letech opustila a společně s manželem architektem Ludvíkem Jungwirthem založili soukromý atelier, ve kterém působí dodnes. Její profesní aktivity jsou široké, od urbanismu přes projekty průmyslových staveb (s užším zaměřením na energetické a ekologické objekty až po stavby občanské, zejména návrhy administrativních budov a interiérů.

Mezi nejvýznamnější zlínské realizace Daniely Jungwirthové patří sedmipodlažní budova Správy radiokomunikací s prodejnou drogerie v ulici Vodní (1980) s dominantním otevřeným únikovým schodištěm, rekonstrukce budovy Geoprůzkumu a inženýringu Centroprojektu v Lužkovicích, rekonstrukce mateřské školy na Santražinách a v ulici Kamenná a plynová výtopna (1994) a teplárna s fluidním kotlem (1996) v bývalém areálu Svitu ve Zlíně.

Architektka je také autorkou celé řady realizací po celém Československu i v zahraničí. Patří mezi ně výtopna závodu Textilana v Novém Městě pod Smrkem, administrativní budova Slovakotexu v Trenčíně, úpravna textilu a transformovna závodu Bytex v Hlinsku, výrobna lepidel ve Svitu Otrokovice, výrobna lepidel kožedělného kombinátu u Ulánbátaru v Mongolsku, závodní kuchyně, jídelna a telefonní ústředna závodu Gala v Prostějově, čistička odpadních vod ve Velkém Meziříčí, spalovna odpadů Ekotermex ve Vyškově nebo teplárna v Bošanech (SR).

Ve spolupráci s architektem Ivanem Přikrylem vypracovala architektka zastavovací a objemové studie řady průmyslových závodů u nás i v zahraničí: Svit Gottwaldov, Svit Velké Meziříčí, Gala Prostějov, Zornica Nitranské Pravno, Oděvní závody Hlohovec, Bytex Hlinsko, Kazeto Přerov, ÚP Bučovice, JZD Slušovice – areál Spytihněv, koželužna v Súdánu nebo obuvnický závod v Havaně. S Ivanem Přikrylem navrhla také vesničku pro pracovníky Geoprůzkumu v Iráku nebo hlavňové oddělení České zbrojovky v Uherském Brodě.

Mezi jejími architektonickými studiemi a projekty můžeme jmenovat například remízu lokomotiv, požární zbrojnici a centrální velkokapacitní kuchyni v areálu Svitu, rehabilitační centrum pro Svit ve Zlíně-Kostelci, městskou saunu v ulici Mokrá ve Zlíně, obchod Kaufland v Trnavě (SR) a potravinovou prodejnu Plus v Holešově. Daniela Jungwirthová se zúčastnila rovněž několika architektonických soutěží: Gottwaldov – centrum nebo administrativní budova a generální ředitelství Slovakotexu v Trenčíně, za niž získala první cenu.

Spolu s manželem Ludvíkem realizovali například objekt Ryo Otrokovice, obchod s potravinami a barem v Napajedlech, tiskárnu České polygrafie Praha-Malešice, dostavbu administrativní budovy Moraviapress v Břeclavi, dostavbu a interiéry Polygrafia Louky, obytný dům s devatenácti bytovými jednotkami v ulici Hluboká ve Zlíně, úpravy areálu DF Partner v Zádveřicích, průmyslový areál Kastek v Uherském Brodě, servis nápojových automatů Zlín-Paseky i řadu rodinných domů a bytových interiérů.

Architektka působila jako předsedkyně Klubu architektů Zlín, publikovala četné články v odborném tisku a vypracovala několik teoretických prací týkajících se typizačních směrnic závodního stravování nebo technicko-hospodářských ukazatelů pro výtopny. Byla členkou redakční rady časopisu Architektura ČSR a podílela se na přípravě výstav v Centroprojektu: Architekti zlínského regionu, Jihomoravské architektky nebo architekt Zdeněk Plesník.

LH