en

Berty Ženatý

Datum narození 22. 2. 1889 Brno
Datum úmrtí 17. 12. 1981 Rhinebeck, stát New York (USA)

Adalbert Hans Ženatý, známý pod pseudonymem Berty, se narodil 22. února 1889 v Brně. Působil jako strojní inženýr, novinář a spisovatel, na přelomu 20. a 30. let také jako důležitý spolupracovník Tomáše Bati. Vystudoval České reálné gymnázium v Brně a Německou vysokou školu technickou (1906–1909) a Českou vysokou školu technickou – odbor strojní. Jeho studium započaté v roce 1909 přerušila 1. světová válka, během které byl zajat na ruské frontě, kde je uváděn jako legionář. Vysokoškolské vzdělání dokončil až po válce, pravděpodobně v roce 1919. Ve stejné době se stěhuje do Ameriky, kde příštích deset let pracuje nejdříve coby dělník, později jako zaměstnanec elektrárny a živnostník v Rochesteru.

V průběhu svého prvního pobytu ve Spojených státech se Berty Ženatý stává dopisovatelem Lidových novin, kam tehdy přispívají například také Karel Čapek nebo Edvard Valenta, autoři oblíbených cestopisů. Ženatý zde publikuje své fejetony, v nichž líčí každodenní život obyčejných Američanů. 

Všímá si technologických novinek (Novoyorské elevátory), amerických továren, skautingu, způsobu výchovy dětí. Velkou pozornost věnuje také ženám, které jsou vykresleny jako emancipované, často zaměstnané, využívající ve svých domácnostech nejmodernější techniku. Díky těmto momentkám si získal velký počet čtenářů, ale i kritiků, kteří upozorňovali na jeho snahu představit Ameriku jen v tom nejlepším světle. 

Své fejetony vydává knižně v roce 1927 pod názvem Země pruhů a hvězd. Tato dvoudílná publikace, jejíž obálku navrhl Karel Teige, se stala hned po vydání bestsellerem. Díky svému technickému vzdělání psal Ženatý stále častěji také články s popisy amerických domků, jejich dispozic a vybavení. Podrobně se zabývá jednotlivými částmi domácnosti, velkou pozornost věnuje kuchyňskému vybavení, lehkému nábytku, vysvětluje význam rodinného krbu. Tyto popisy často doplňuje jednoduchými výkresy. Takzvané „dobré bydlení“ později rozpracovává v knize Americké domečky z roku 1931.

Optimistický způsob, jakým Ženatý píše, zaujme Tomáše Baťu, rovněž nadšeného obdivovatele Ameriky, a proto se od roku 1924 jeho články objevují i v baťovském tisku. Kromě toho je Ženatému zadávána i další práce. Pro podnik zajišťuje například literaturu o amerických asfaltových a betonových silnicích, plány moderních amerických škol a hotelů. V roce 1927 kupuje Ženatý pro firmu Baťa katalogový dřevěný dům firmy Alladin a nechává ho dopravit do Zlína. Tento domek dodnes stojí ve čtvrti Letná. Pro Baťu hledá Ženatý také odborného zaměstnance, jenž by ve Zlíně mohl naučit řemeslníky „americkým metodám stavebním“. Ženatého technické znalosti poskytly teoretické zázemí pro urychlení standardizace a typizace výstavby sériových domů v baťovském Zlíně.

V roce 1928 se podle plánů Ženatého staví replika jejich rodinného domu ve čtvrti Nad Ovčírnou. Poprvé se zde místní řemeslníci učí, jak se zhotovuje americké okno nebo jak se pevněji staví schody. V této „vilce u lesa“ bydlel Ženatý i se svou manželkou Františkou od 1. května 1928 do 31. prosince 1930, kdy působil jako šéfredaktor firemního periodika Sdělení. V průběhu jeho působení se v novinách objevuje více reportáží, fejetonů a fotografií, časopis se má stát moderním zpravodajským listem. Spolupráce s firmou Baťa byla nakonec poměrně krátká. Po vzájemné dohodě odchází Berty Ženatý ze Zlína do Prahy, kde se stává vedoucím reklamního a propagačního oddělení pražských Sdružených železáren (19311938) a na jeho místo nastupuje Antonín Cekota.

V roce 1931 vydává knihu Americké domečky, na níž se autorsky podílí i jeho žena Fanuška. Publikace má sloužit jako inspirace pro moderní a zdravé bydlení a také být rádcem pro ty, kteří chtějí stavět vlastní dům. Detailně je zde popsán také dům, v němž bydleli Ženatí ve Zlíně, včetně způsobu řešení stěn, interiérů a technologického vybavení. Součástí knihy jsou kresby a půdorysy různých typů domů včetně chat. V roce 1939 se Berty Ženatý stěhuje zpět do Ameriky, kde zůstává až do smrti v roce 1981. K pozdějším publikacím patří kniha Piráti a bukanýři.